3. kolo 19. 11. 2017 Světlá nad Sázavou

Do Světlé jsme jeli v solidní sestavě a doufali v body. Začátek byl celkem poklidný. Na třetí šachovnici Šárka Volaninová korektně remizovala s tatínkem Jaromírem Volaninem. I na čtvrté šachovnici se Radek Kulovaný spokojil s remízou se silnějším soupeřem v rovné pozici. Pavel Brož za domácí na první šachovnici se nepouštěl do odvážných útoků a to ani náš Tomáš Košut. I tady tedy partie dospěla k remíze. Zatím 1,5:1,5 a vše je otevřené.

První partie, která končí jinak než remízou, se dohrála na 6. šachovnici. Bohužel dopadla v náš neprospěch. Ivan Kovács pod mírným tlakem soupeře přehlédl rozhodující útok a nezbývá než vzdát. A je to 2,5:1,5. Bohužel ani 8. šachovnici se našemu mladému hráči nedaří. V průběhu si sice Štěpán Škarvada vytváří možnosti, ale zkušenosti teprve sbírá a tak jich nevyužije. Přichází chyba a po ní hned další a to už soupeř Jan Čížek musí zužitkovat. Prohráváme 3,5:1,5 a nevypadá to dobře.

Moje partie se nevyvíjí podle mých představ. Soupeř zahraje zahájení rozhodně lépe a má nebezpečný útok na královském křídle. K jeho zklamání však získává jen pěšce a útok je zažehnán. Pak soupeře přehlédne dvojici nebezpečných vazeb a získávám rozhodující materiál. Ani dále nepostupuje správně a tak svoji materiálovou výhodu stupňuji až k matu. Krátce tedy máme naději. Stav je upraven na 3,5:2,5. Perličkou utkání je, že až do závěru jsem byl přesvědčen, že hraji s dívkou. Přijel jsem totiž později (parkování auta se neukázalo úplně nejsnadnější a po cestě nás zdržela dlouhá objížďka, o které jsme se od domácích dozvěděli, že už je zrušená, ale ona označení se jaksi zapomnělo) a tak jméno soupeře neznám. Když se domnělé dívky po skončení partie ptám na jméno, zjišťuji, že se jmenuje Matěj. To, že hraji s dívkou, si ovšem do té doby mysleli i moji spoluhráči.  Matějovi Šedému budiž omluvou, že byl evidentně zdravotně indisponován a taková rýmička dovede i chlapa potrápit.

Hrajeme s nadějí dál. Na 7. šachovnici se soupeři Ondry Zeleného, Janu Čiplovi, daří. Ne že by si Ondra nevytvářel možnosti, ale soupeř ty svoje zužitkuje lépe, přechází do lepší pěšcové koncovky a vítězí.  Tato prohra znamená rozhodný stav 4,5:2,5. Za rozhodnutého stavu se odehrává vyrovnaný souboj na 2. šachovnici. Ke konci partie, možná pod dojmem rozhodnutého utkání a ne moc dlouhého zbývajícího času soupeř Tomáše Zeleného Jaroslav Procházka trochu nepozorně pouští Tomášovou dámu k rozhodující akci na zadních řadách. Precizně vedený útok nedává soupeři šanci a ten musí kapitulovat. Tomáš tedy upravuje na konečných 4,5:3,5. Je to sice nejtěsnější, ale je tok, jak konstatuje kapitán domácích: „Konečně výhra!“ Nás to netěší, ale odvážíme si ze Světlé trochu nečekanou porážku.

 

4. kolo - Žďár nad Sázavou doma

Ve 4. kole hostíme Céčko Žďáru nad Sázavou. Zápas pouze odstartuji, v poledne mě čekají pracovní povinnosti a nemusel bych zápas stihnout. Mimochodem pracovní povinnosti na Domě dětí a mládeže jsou samozřejmě mikulášské. Zatímco můj čert přeci jen trochu děsí caparty na DDM (i když je to samozřejmě starý popletený dobrák) soupeř se vyděsit nenechá. Nechal jsem si průběh partií popsat některými aktéry, ale pořadí, v jakém skončili nevím. Takže to vezmu od první šachovnice:

Standa Mezlík hrál variantu dámského gambitu, která přechází celkem poklidnou cestou do střední hry, ve které Standův soupeř Pavel Prášil udělal drobnou chybu, a ta ho stála pěšce. Po výměnách čtyř lehkých figur zbyly na šachovnici dvě dámy, dvě věže a několik pěšců na obou stranách. Standovi se podařilo se ovládnout oběma těžkými figurami jediný volný sloupec a soupeř se postupně dostával do pasivity. Po výměně zbývajících těžkých figur Standovi zbývají dva volní pěšci vzdálení dvě řady a ti by snadno prošli i bez pomoci vlastního krále, proto se soupeř vzdává.

Tomáš Zelený hrál slovanskou obranu černými.  Partie přechází do pozice nestejných střelců, když oba, Tomáš i jeho soupeř Petr Pelikán, mají ještě dámu a dvě věže. Pozice je zhruba vyrovnaná, Tomáš získává malou výhodu, soupeř během mění všechny věže, i když za ztrátu dvou pěšců. Na šachovnici zbyli jen střelci a dámy. Tomáš dohrává poslední s Liborem Janákem.  Poté co, Libor vyhrál, ještě chvíli soupeře zkouší, ale s redukovaným materiálem se vyhrát nedaří, takže se soupeři dohodnou na remíze.

O partiích na dalších šachovnicích nevím, takže jen konstatuji: Libor Janák a Ondra Zelený vítězí nad ELOvě silnějšími soupeři, Martin Žák remizuje a Vojta Janák svoji partii prohrál.

Na poslední šachovnici hrál náš Pavel Novák nakonec nerozhodnou partii s Josefem Zástěrou (oba zatím bez ELO). Partii lze přehrát ZDE. Nakonec tedy slavně vyhráváme 5-3.

 

5. kolo 17. 12. 2017 Havlíčkův Brod

V 5. kole odjíždíme do Havlíčkova Brodu jen se třemi hráči základní sestavy. Standovi nedovolily hrát pracovní povinnosti, Tomáš Košut bojuje v 2. lize. Tušíme, že mnoho šancí nemáme, ale pouštíme se odvážně do boje.

Nejdříve končí svoji partii Vojta Janák. Když jsem ji naposledy viděl, měl Vojta proti Jánu Dlasekovi docela dobré možnosti, ale zjevně se dopustil hrubé chyby a jeho partie rázem končí prvním bodem pro soupeře. Stav 0 : 1.

Pak úplně stejně končí i na osmé šachovnici Štěpán Škarvada. Do 20. tahu hraje bez větších chyb vcelku vyrovnanou partii, pak však přichází chyba a zkušený soupeř bez problémů dovede partii do vítězného konce. Prohráváme tedy 2 : 0. Snažím se našim mladým hráčům dávat šance. Je ovšem zatím vidět, že chybí zkušenosti a dostatek rozvahy. Nevadí, když na sobě kluci zapracují, i výsledky se časem dostaví.

Pak už se hraje docela dlouho. Smírně končí po celkově vyrovnaném průběhu partie Adama Sukaného na 6. šachovnici s domácím Janem Mottlem.  Sta se mění na 2,5 : 0,5 pro soupeře.

Po chvíli končí i partie Aloise Pokorného na 4. šachovnici. Po slibném útoku na královském křídle, přichází sprcha. Absolutní vazba střelcem na dámu a je po partii. Prohráváme už 3,5 : 0,5 a špatné tušení z úvodu se naplňuje.

Sličná Zuzana Podrázská se nenechá rozhodit situací z počátku utkání, kdy její přítomnost mezi samými muži, přehlédl vlastní spoluhráč a málem se pustil do košilatého vtipu. Brzy dokazuje, že má své ELO oprávněně. Nezastavitelně útočí na královském křídle a její soupeř Libor Janák je nucen po chybě vyplývající z těžkého postavení kapitulovat. Je to tedy 4,5 : 0,5 a je rozhodnuto.

Soupeř Vladimíra Bendy Petr Nimmertondl sice tak dlouho rozvažuje nad nesnadnou pozicí, až překročí čas, ale znamená to jen snížení na 4,5 : 1,5. Partie Tomáše Zeleného a Romana Vincze je sice dlouho vyrovnaná, ale Tomášův soupeř nekompromisně směřuje do koncovky, kde už uplatní svoji větší zkušenost. Soupeř tedy ještě zvyšuje na 5,5 : 1,5.

Moje partie s Jaroslavem Linhartem prochází několika vlnami, kdy získávám mírnou poziční převahu já, pak zase soupeř. Po výměně dam vzniká složitá pozice. Tu následně tak trochu z donucení zjednodušuji výměnou věží. I poté se soupeřem poměrně dlouho manévrujeme. Já dvojicí jezdců, soupeř střelce a jezdcem. V okamžiku, kdy už je výsledek utkání rozhodnut, nabízím soupeři remízu. Oba nemáme zrovna času nazbyt. Jemu se však do remízy nechce. Oba stihneme do limitu 40 tahů a rázem je času celkem dost. Soupeř získává promyšlenou kombinací pěšce navíc. Rozhoduji se obětovat nejdříve jednu figuru za dva pěšce a poté za cenu ztráty druhé figury dobudu posledního soupeřova pěšce. I když koncovka dvou figur proti dvěma pěšcům by měla být vyhrané pro soupeře, přeci jen je mat jezdcem a střelcem velmi neoblíbená koncovka, od které se už soupeři ve zbývajícím čase nechce a dohodneme se proto na remíze. Ta dává výsledku zápasu konečnou podobu: 6 : 2.

Žádná sláva, ale bojovali jsme hrdě. Věřím, že v dalších kolech se nám podaří postavit více hráčů základní sestavy a ač v této soutěži nemáme vysoké ambice, přeci jen bychom se rádi z nelichotivého předposledního místa posunuli někam do středu tabulky, což vzhledem k tomu, že další tři soupeři mají stejný počet bodů, není nereálné.