Kouzelné prostory dalešického pivovaru mají od října letošního roku možná ne úplně tradiční návštěvníky. Náš prvoligový tým získal od této sezóny nového sponzora a s ním i novou hrací místnost. Díky příznivému losu jsme si navíc hned v prvním kole mohli vyzkoušet, jaké je to hrát lidově řečeno "přímo u zdroje"...:) Což je samozřejmě myšleno s nadsázkou, přestože je dalešické pivo výborné (já mám obzvláště rád černou třináctku!), během zápasů je alkohol pochopitelně striktně zakázán.
Kroměřížský celek přijel oslaben o svou jedničku GM Roberta Cveka, který bojuje za 1. Novoborský ŠK na Evropském klubovém poháru, přesto se dal očekávat těžký zápas. Což se také zcela potvrdilo. Pouze souboj našeho FM Josefa Kratochvíla proti Martinu Dvořákovi na páté šachovnici trval méně než 40 tahů, když se Pepovi podařilo velmi pěkné prokázat, že dvě figury za věž někdy nemusí být výhodou (soupeř udělal velkou chybu, že nevyměnil dámy). Hezká výhra! Všechny ostatní partie končily až po časových tísních. GM Petr Velička získal na první desce proti IM Karlu Malinovskému slbinou pozici, ve střední hře však nepokračoval důrazně a soupeř partii udržel. O výhru bojovala po celou dobu také WGM Eva Kulovaná na sedmičce proti Martinu Stachoňovi, ovšem věžová koncovka s pěšcem více také nešla vyhrát. Ve zcela opačné situaci byl na čtvrté šachovnici FM Petr Buchníček, kterému se proti FM Vladimíru Karlíkovi příliš nepovedlo zahájení a prakticky celou partii bojoval o vyrovnání. V koncovce stál kroměřížský hráč jasně na výhru, ale několika nepřesnými tahy dal našemu hráči šanci se vysmeknout. Tento ztracený půlbod bude kroměřížské jistě mrzet.
Vyrovnaný souboj sehráli na šesté desce Štěpán Seidl a Tomáš Cagašík. V koncovce se však naše mladá posila dopustila hrubé chyby, díky které jeho soupeř rychleji prosadil pěšce do dámy a s věží navíc už jen stačilo odrazit šachování černé dámy. IM David Kaňovský se v duelu na druhé šachovnici s IM Aloisem Lančem omylem dostal do Španělské, kterou jsem si černými zahrál poprvé v životě...:) Soupeř však nehrál příliš dobře a nejen že jsem bez problémů vyrovnal, ale získal jsem dokonce příjemnější pozici, kterou jsem mohl celkem bez rizika hrát na výhru. Při přesné hře by partie jistě skončila remízou, ale v druhé časové tísni můj soupeř obětoval figuru za dva pěšce. Což k dělbě bodu zřejmě také stačilo, na půlminutě však bílý nenašel správné tahy a mně se podařilo tak trochu i silou vůle zvítězit. Jak se ukázalo, vítězství to bylo velmi důležité.
Náš kapitán IM Petr Pisk stál na trojce bílými s FM Josefem Mudrákem celou dobu lépe, ovšem jeho soupeř kladl tuhý odpor, měnil, co se dalo, a nakonec za poslední dva bílé pěšce obětoval střelce, čímž vznikla koncovka věž a střelec proti věži, která sice je teoreticky remízová, ale v praktické partii se dá poměrně snadno prohrát. Mudrák však prokázal znalost obrany této koncovky a celých 50 tahů, po kterých partie byla prohlášena za remis, se do prohrané pozice nedostal. Jako úplně poslední dohrával náš další nováček v týmu Petr Walek, který na osmičce bojoval proti Martinu Beilovi. Partie dospěla do velmi zajímavé koncovky různobarevných střelců (za dohledu věží), ve které měl náš hráč sice dva pěšce navíc, ale spojení volní bílí pěšci budili respekt, tudíž na výhru klidně mohly hrát obě strany. Náš hráč však prokázal lepší orientaci v pozici a mohl vyhrát. Nepokračoval však úplně přesně, tudíž získal "pouze" figuru, a jelikož se při tom vyměnili všichni pěšci, i zde vznikla koncovka věže a střelce proti věži! Ne že by to byla úplně netypická koncovka, v Megabázi lze najít více než 2000 partií, kde tato "bezpěšcovka" vznikla. Ale aby se hrála dvakrát v jednom zápase, to jsem tedy ještě neviděl!:) Pro nás bylo velmi příjemné, že obě koncovky se hrály za stavu 3,5:2,5 pro nás a v obou jsme měli střelce navíc...:) Martin Beil dokonce na rozdíl od Mudráka nepokračoval celou dobu přesně a po chybném 106.Vb8?? (místo správného 106.Vb7) mohl Petr po 106...Kc4! zvítězit, dokonce by to byl stihl do 50 tahů! Zaváhání svého soupeře však nevyužil, a tak i tato partie po téměř šesti hodinách boje skončila nerozhodně.
Nejtěsnější vítězství 4,5:3,5 nás řekl bych může hřát u srdce, je to výborný vstup do nové sezóny a troufnu si říct, že jsme hned do prvního zápasu vložili opravdu hodně a vyhrálil jej také naším nasazením a bojovným duchem. Vždyť součet tahů ve všech osmi partiích byl skoro až neuvěřtelných 521, což činí v průměru 65 tahů na jednu partii!
